Rozhledna byla otevřena roky 2019. Celková výška rozhledny je 18,64 metrů, přičemž vyhlídková plošina je umístěna ve výšce 17,34 metrů a vede na ní 96 schodů. Konstrukce rozhledny je ocelová ve tvaru nepravidelného pětiúhelníku. Konstrukce je kryta modřínovými hranoly. Rozhledna byla postavena dle návrhu ing. arch. Lukáše Svobody a inspirací byly přírodní živly, déšť unášený větrem. Přírodní živly jsou připomenuty také větrným rukávem na vrcholové plošině a lavičkou ve tvaru kapky, nacházející se v patě věže.
Rozhledna nabízí nerušený panoramatický výhled do širokého okolí. Za dobré viditelnosti je možné pozorovat celé Rychnovsko, hřeben Orlických hor a chatu na Šerlichu, Králický Sněžník a za ním vrcholky Jeseníků Šerák a Keprník, Rychlebské hory, Suchý vrch a Bukovou horu, Krkonoše s nejvyššími vrcholy Sněžkou, Studniční a Luční horou, Broumovské stěny, přehradu Rozkoš, Kunětickou horu, elektrárny Chvaletice a Opatovice a v Polsku Stolové a Bystřické hory či vysílač Ještěd v Jizerských horách.
K vyhlídkové věži stojící na nejvyšším vrcholu Orlických hor, Velké Deštné (1115 m), se můžete vydat z několika směrů. Rozhodnete-li se svůj výlet zahájit v horské vísce Luisino Údolí, k rozhledně vás povede zelená turistická značka. Po přibližně dvou kilometrech s převýšením 250 metrů se dostanete k cíli.
Zvolíte-li cestu ze sedla pod Šerlichem, očekávejte nejlehčí přístup po červeně značené Jiráskově cestě. Souběžně s ní vede i naučná stezka Po hřebeni Orlických hor. Projdete se kolem přírodní rezervace Jelení lázeň, kterou tvoří vrchovištní rašeliniště s jezírky. Až přijdete k rozcestí Velká Deštná, opustíte červenou i naučnou stezku a odbočíte na zeleně značenou cestu. Ta vede na vrchol. Trasa je dlouhá přibližně 3,5 kilometrů a je vhodná pro pěší, cyklisty a v zimě i pro lyžaře.
Další možností je vyrazit po modré turistické značce z osady Bedřichovka. Čeká vás přibližně 4 kilometry dlouhé stoupání s převýšením 365 metrů. Velkou Deštnou je také možné navštívit v rámci výletu s výchozím místem v osadě Bedřichovka.
Budova hotelu se nachází v centru obce Orlické Záhoří. Restaurace má prostornou společenskou místnost s kulečníkem. V létě je otevřena zahrádka s výhledem na hory. Hostům je k dispozici venkovní nádrž na koupání.
Restaurace nabízí klasická hospodská jídla v nabídce také bývá polévka.
Mlsoun doporučuje: Smažený sýr s hranolky
Noticka: Dobré posezení na zahrádce
Stará turistická útulna patřící polskému klubu turistů se nachází v sedle pod nejvyšší horou Bystřických hor Jagodna (977 m n.m) Interiér restaurace je tvořen obklady z tmavého dřeva. To místu dodává nádhernou atmosféru horské chaty.
Restaurace nabízí polská horská jídla. Jako například dřevorubecká omeleta, ruské pirohy, sudetské bramboráky. Čerstvé suroviny, originální recepty a velké porce to co nejlépe charakterizuje zdejší kuchyni.
Mlsoun doporučuje: Brambory na loupačku s tvarohem
Noticka: Atmosféru skvěle dokresluje netradiční způsob objednávky jídel.
Klasická horská chata, která se nachází v Šerlišském sedle na hřebeni Orlických hor. Jídelna má pěkný interiér horské chaty. Dominantou jídelny je masivní dřevěný sloup ozdobená dřevořezbami.
Na jídelním lístku naleznete typická česká jídla jako například hovězí guláš, svíčkovou na smetaně či či pečenou kachnu s knedlíkem.
Mlsoun doporučuje: Pečená kachna s knedlíkem Noticka: V sezóně za pěkného počasí bývá plno.
Barokní kaple Navštívení Panny Marie se nachází na hřebeni Orlických hor v nadmořské výšce 1035 m. n. m. u Jiráskovy horské cesty (cyklisté se ke kapli mohou dostat z Pěticestí). Původně byla vystavěna pro dřevorubce z Tyrol, kteří v Orlických horách těžili dřevo, které se dodávalo do kutnohorských dolů a do místních skláren.
Přechod hřebene byl obtížný, jednalo se o prudce stoupající cestu, kde na temeni Kunštátské hory se nachází rašeliniště. V knize „Grossmutter erzählt“ (Babička vypravuje, rok vydání 1940, Lanškroun), se můžeme v pověsti Die versunkene Stadt (Propadlé město) dočíst: „Dnes je tato část hřebene zarostlá nízkými jehličnany, bažinatá a pokrytá mnoha jezírky a tůněmi. Nezpívají tu žádní ptáci. Nezvyklé ticho panuje v tomto pochmurném koutu hor.“ Kaple tedy pravděpodobně nesloužila pouze pro bohoslužby dřevařů, ale také k oddechu při náročném přechodu přes hřbet Orlických hor a jako místo pro poděkování za úspěšné zvládnutí cesty.
Kunštátská kaple byla pravděpodobně postavena kolem roku 1671. Tento letopočet je vytesán na kamenném podstavci Piety. Tato plastika, na které je vytesán nápis „SaLVe MarIa DoLorosa Te saLVtat serVVs“ (buď zdráva, Maria bolestná, zdraví tě služebník), byla v 60. letech přemístěna do zdobnického kostela, kamenný podstavec však zůstal v kapli.
Kaple byla rovněž místem, kde se setkávali obyvatelé Orlických hor a to nejen za účelem náboženských poutí, ale i obchodu. (směna obilí, hus, dobytku). Kaple na hřebeni představovala příležitost, kdy se lidé mohli potkat i s lidmi z druhé strany hor, kteří šli na pouť a vzali s sebou i něco na prodej. Dle vzpomínek Aloise Galleho, potomka německých starousedlíků a rovněž pamětníka válečných událostí a poválečného odsunu, nejprve proběhla bohoslužba, ale poté probíhalo i toto setkávání lidí.
Po druhé světové válce kaple zpustla. Němečtí obyvatelé byli vyhnáni a svatostánek shlížející z hřebene hor do podhůří byl poté opraven v šedesátých letech. Ovšem začátkem osmdesátých let 20. století se zde naskytl nehezký pohled – vyvrácené dveře, poškozený portál, uvnitř se nacházelo dokonce ohniště! Jediné, co se podařilo z kaple přesunem do nedalekých kostelů zachránit, byla socha Piety a obraz Útěk svaté rodiny do Egypta od neznámého autora. V roce 2002 se opravy za podpory obce Zdobnice chopilo sdružení Via Aurea. V roce 2005 byla kaple při slavnostní mši dne 18. června 2005 znovu vysvěcena biskupem Dominikem Dukou.
Dělostřelecká pevnost Hanička leží v Orlických horách asi 5 kilometrů od Rokytnice v Orlických horách. Tvrz patří do systému předválečného hraničního opevnění, které bylo budováno v letech 1935 – 1938 na obranu před nacistickým Německem. Pevnost najdeme na samých hranicích s Polskou republikou poblíž stejnojmenné osady. Dnes je tvrz technickou národní kulturní památkou.
Pevnost se skládá ze šesti bojových objektů v podzemí propojených stovkami metrů chodeb a sálů. Mohutné sály mohly pojmout značné množství zásob, což mělo umožnit posádce bojovat i v případě obklíčení po dobu několika měsíců. V roce 1938 byla bez boje předána zástupcům Wermachtu. Německá armáda si na této pevnosti zkoušela odolnost našich vojenských objektů a zároveň účinnost německých dělostřeleckých granátů.
Do podzemí sejdete po 98 schodech a prohlédnete si několik vojenských míst. Jeden z objektů s názvem Lom je nejzachovalejším tvrzním prostorem u nás. Při prohlídce shlédnete prohlídku upravené tvrze, stálou expozici bojové techniky, zbraní a výstroje. V expozici je možné zhlédnout zbraně používané naší armádou v roce 1938 i po druhé světové válce. Součástí je i malá sbírka munice a uniforem z obou období našich dějin. Všechny chodby, šachty a sály jsou původní, jen vybavení pochází z novodobé přestavby. Uvidíte zde energetický velín, odkud by bylo dispečerem a jeho pomocníkem celé podzemí řízeno. Dalším stanovištěm jsou kasárenské sály, rozdělené na jednotlivé místnosti určené jako ubikace a kanceláře. V pátém sále se nachází zcela unikátní úpravna vody, která měla být schopna vodu nejen vyčistit, ale zbavit ji i veškerých kontaminačních látek. Nachází se zde také novodobá ošetřovna a sál jídelny. K vidění je i sociální zařízení.
V obci Neratov v Orlických horách najdete jedinečný barokní kostel se skleněnou střechou. Neratov byl založen na konci 15. století jako osada sklářů. Krátce po založení osady zde byl vybudován jednoduchý dřevěný kostelík. V druhé polovině 17. století se stal Neratov významným poutním místem a to díky pramenu , který se nachází u kostela. Zásluhu na tom měla také milostná soška Panny Marie, kterou nechak vyřezat ze dřeva rokytnický farář podle svého snu.
Původní kostel přestal stačit zvyšujícímu se počtu poutníků a tak v roce 1723 se na místě dřevěného kostelíka začal stavět nový barokní chrám Nanebevzetí Panny Marie. Základní kámen položil majitel panství Johann Karl z Nostitz-Rhieneck 14. srpna 1723 a vysvěcení proběhlo na svatého Bartoloměje 24. srpna 1733. Architekt díla je není zcela jistý, ale z největší pravděpodobností byl vybydován podle plánů Giovanni Battisty Alliprandiho.
Kostel 10. května 1945 na konci 2. světové války vyhořel, když byl zasažen protitankovou střelou vypálenou vojákem Rudé armády. Požárem byla zničena střecha, dřevěné schodiště, hodinový stroj a zvon. Koncem roku 1957 spadly promáčené klenby a kostel byl navržen na demolici. Nakonec k demolici díky nedostatku finančních prostředků nedošlo. V roce 1992 byl kostel zapsán na seznam kulturních památek České republiky. Od té doby se usilovně pracuje na jeho obnově. Ještě před tím se 15. srpna 1990 uspořádala první pouť na svátek Nanebevzetí Panny Marie a obnovila se tak zapomenutá poutní tradice.
To co kostelu dodává na jedinečnosti je řešení použité při obnově, které spojuje prvky staré a moderní architektury. Kostel v Neratově byl osazen unikátní prosklenou střechou, která dodává místu zvláštní neopakovatelnou atmosféru. K té také příspívá jednoduchá výzdoba a kombinace třech hlavních materiálů použitých při rekonstrukci a výzdobě kámen, dřevo a sklo.
Nejnovější komentáře